O letních prázdninách našich dětí vehementně přemýšlíme, kam s nimi, aby se nám nenudily nebo nevymýšlely doma nějaké lotroviny, když jsme v práci.
Babičky již dávno nejsou hlídací jako dříve, musí kolikrát bohužel chodit do práce. Raději by byly se svými vnoučaty, ale co se dá dělat….
Kam tedy s dětmi? No jasný, že na tábor, kam jinam?!
Jenže tábory se musí honem rychle rezervovat již v únoru, kdy se klidně může stát, že se dítě na tábor ještě těší, samo si ho vybírá a nemůže se dočkat letních prázdnin.
Přijde léto, blíží se čas tábora a dítě najednou znejistí. Začne mít strach, že se mu bude stýskat, že si nenajde žádné kamarády, tábor bude trvat moc dlouho, nebude tam hodný vedoucí, co když jídlo nebude chutné a ono i tak bude muset vše dojíst, co když se v noci bude bát?
Tohle vše vám může vaše dítko těsně před táborem na poslední chvíli sdělit s tím, že vlastně na ten tábor jet nechce. A co teď s tím? No jasně, že ho tam pošlete. Za prvé přece nevyhodíte 10 000 korun a hlavně, kam tak honem s ním, že?
Dítě tedy odjíždí na tábor plné vnitřního strachu a obav, i se třeba snaží dělat hrdinu, aby vás nezklamalo. Vy si říkáte, že to určitě zvládne, že ho tam dokážou zabavit, hned si najde kámoše, protože víte, že je vaše dítko velice kontaktní a nemá problém s cizími lidmi.
Dítě jste předali, neplakalo, odjíždíte spokojeně s tím, že je o něj postaráno a už si jedete v hlavě své starosti a povinnosti všedního života.
Ovšem za dva dny vám zvoní telefon, zvednete tedy cizí číslo a v tu chvíli se s vámi zastaví svět. Ono totiž volá vaše jedenáctileté dítě a oznamuje vám, že uteklo se svou kamarádkou z tábora a snaží se najít vlakové nádraží, aby se dostalo domů…
Ne každé dítě je „táborové“. Promyslete řádně, zda je tábor skutečně vhodný pro vaše dítě.
Pokud jsou tam malé obavy po stýskání, mohou vám Bachovy esence pomoci, ale pokud dítě opravdu nechce, nenuťte ho. Nestojí to za to.
